Selen je esenciální stopový minerál, který tělo potřebuje pravidelně v malém množství. Je důležitý pro funkci štítné žlázy, antioxidační ochranu, imunitní systém a reprodukci. U selenu je poměrně úzké rozmezí mezi dostatečným a nadměrným příjmem, proto není vhodná dlouhodobá suplementace vysokými dávkami bez jasného důvodu. Obsah selenu v potravinách se výrazně liší podle geografické oblasti a složení půdy.
V těle je selen součástí takzvaných selenoproteinů. Tyto bílkoviny se podílejí na ochraně buněk před oxidačním stresem, metabolismu hormonů štítné žlázy, syntéze DNA a správné funkci imunitního systému. Mezi důležité selenoproteiny patří glutathionperoxidázy a dejodinázy, které se podílejí na přeměně hormonů štítné žlázy na biologicky aktivnější formy.
Selen se zkoumá v souvislosti s kardiovaskulárním zdravím, kognitivními funkcemi a nádorovými onemocněními. Výsledky studií nejsou jednoznačné. U lidí s dostatečným příjmem selenu suplementace obvykle nepřináší další jasný přínos. U selenu je proto zvlášť důležité nepřekračovat dlouhodobě doporučené množství.
Na možný nízký příjem selenu má smysl myslet zejména tehdy, pokud platí:
- Život v oblasti s nízkým obsahem selenu v půdě v kombinaci s nízkým příjmem ze stravy
- Poruchy vstřebávání živin
- Dlouhodobá parenterální výživa bez dostatečného doplnění selenu
- Těžké onemocnění ledvin nebo dialýza
- Velmi jednostranná strava
V doplňcích se selen vyskytuje jako selenometionin (organická forma, lépe se zabudovává do tělesných zásob), seleničitan nebo selenan. Dávkování je potřeba sledovat v mikrogramech; záměna za miligramy by znamenala řádově vyšší množství.
Selen – klinická analýza
Klinická evidence z let 2016–2026 je heterogenní podle výchozího stavu selenu, populace, dávky a formy. Nejkonzistentnější výsledky jsou k dispozici u Hashimotovy tyreoiditidy, kde byl popsán mírný pokles TSH a TPOAb, zatímco ve velkých perioperačních a intenzivistických studiích nejsou přesvědčivé důkazy o zlepšení závažných klinických výsledků. EFSA stanovuje pro dospělé adekvátní příjem 70 µg/den a nový UL 255 µg/den (revize 2023) V klinické praxi je odůvodněná korekce prokázaného deficitu; plošná vysokodávková suplementace podložena není.
Mechanismus účinku
Selenocystein – 21. proteinogenní aminokyselina: Selen se do lidských proteinů zabudovává jako selenocystein. Jeho inkorporace je neobvyklá tím, že využívá UGA kodon (jinak signál pro zastavení translace) a vyžaduje SECIS prvek v mRNA, vazebný protein SBP2 a specializovaný translační aparát včetně tRNASerSec. Z dietárního selenu vzniká nejprve redukovaná zásoba metabolicky využitelného selenu, poté selenofosfát a teprve poté dochází k syntéze selenocysteinu na specifické tRNA.
Hlavní skupiny klinicky významných selenoproteinů: Glutathionperoxidázy (GPx) redukují peroxid vodíku a lipidové hydroperoxidy za spotřeby glutathionu, čímž omezují oxidační poškození membrán, proteinů a nukleových kyselin. Thioredoxinreduktázy (TrxR) udržují thioredoxin v redukovaném stavu, čímž podporují redoxní signalizaci, regeneraci antioxidantů a kontrolu disulfidických vazeb. Selenoprotein P (SELENOP) je hlavní transportní selenoprotein plazmy, který zajišťuje transport selenu do tkání, zejména do těch, v nichž je selenoproteinová syntéza přednostně zachovávána.
Vztah ke štítné žláze: Selen je součástí enzymatických systémů zajišťujících antioxidační ochranu tyreocytů (jodothyronin-dejodinázy se podílejí na přeměně hormonů štítné žlázy). To vysvětluje, proč se selen v literatuře opakovaně objevuje v souvislosti s autoimunitní tyreoiditidou a v graviditě. Biochemická věrohodnost mechanismu sama o sobě neprokazuje klinický přínos ve všech populacích.
Přehled klinických studií (2016–2026)
| Autoři / Rok | Design | Populace / dávka | Sledovaný výsledek | Hlavní zjištění | PMID / DOI |
|---|---|---|---|---|---|
| Huwiler VV et al. 2024 | Systematický přehled a metaanalýza RCT (35 studií) | Hashimotova tyreoiditida | TSH, TPOAb, nežádoucí účinky | ↓ TSH (SMD −0,21) a ↓ TPOAb (SMD −0,96) u pacientů bez hormonální substituce; NÚ srovnatelné s kontrolou (OR 0,89) | PMID: 38243784 DOI: 10.1089/thy.2023.0556 |
| Sarhan AM et al. 2024 | Meta-analýza RCT (7 studií) | Kardiochirurgičtí pacienti, perioperační Se | Akutní poškození ledvin (AKI), CRP, mortalita | Bez vlivu na hlavní komplikace ani mortalitu (AKI RR 0,76; CRP SMD −0,18; mortalita RR 1,07, NS) | PMID: 38659018 DOI: 10.1186/s13019-024-02761-4 |
| Stoppe C et al. 2023 (SUSTAIN CSX) | RCT, n = 1 394 | Vysoce riziková kardiochirurgie; i.v. seleničitan sodný 2000 µg před CPB + 2000 µg po + 1000 µg/den na JIP | Dny bez orgánové dysfunkce; 30denní mortalita | Žádný rozdíl: 29 vs. 29 dní (rozdíl 0,0); 30denní mortalita OR 0,82 (NS) | PMID: 36630120 DOI: 10.1001/jamasurg.2022.6855 |
| Mantovani G et al. 2019 (SERENA) | RCT, dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná | Těhotné s autoimunitní tyreoiditidou; L-selenometionin 83 µg/den | Poporodní vzestup autoprotilátek, recidiva poporodní tyreoiditidy | ↓ poporodní vzestup autoprotilátek a ↓ recidiva poporodní tyreoiditidy, bez rozdílu v porodnických komplikacích | PMID: 31129812 DOI: 10.1007/s12020-019-01958-1 |
| Kyrgios I et al. 2019 | RCT, dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná | Děti a adolescenti s autoimunitní tyreoiditidou; L-selenometionin | Anti-Tg protilátky | Pozorovaný pokles anti-Tg protilátek, autoři interpretovali výsledky opatrně | PMID: 30306604 DOI: 10.1111/jcpt.12765 |
| Okunade KS et al. 2021 | RCT | HIV-pozitivní těhotné ženy (Lagos) | Výsledky těhotenství, progrese HIV | ↓ riziko předčasného porodu, ale bez přesvědčivého vlivu na progresi HIV onemocnění | PMID: 33275775 DOI: 10.1002/ijgo.13514 |
| Kelishadi MR et al. 2022 | Systematický přehled a metaanalýza RCT hodnotící vztah dávky a účinku | Dospělí, perorální dávky | Lipidogram, krevní tlak | Malý efekt: ↓ celkový cholesterol (WMD −2,11 mg/dl); TG, LDL-C, HDL-C beze změny | PMID: 35963054 DOI: 10.1016/j.jtemb.2022.127046 |
| Muzembo BA et al. 2019 | Systematický přehled RCT | HIV-pozitivní jedinci; 200 µg/den | Pokles CD4, virová nálož | Možné zpomalení poklesu CD4, důkazy pro snížení virové nálože zůstaly nekonzistentní | PMID: 31677697 DOI: 10.1016/j.clnesp.2019.09.005 |
Doporučené dávkování
| Populace | EFSA | WHO/FAO | ČR – NZIP |
|---|---|---|---|
| Dospělí | AI 70 µg/den | ženy 26 µg/den, muži 34 µg/den | muži 70 µg/den, ženy 60 µg/den |
| Těhotenství | 70 µg/den | 28 µg/den (2. trimestr), 30 µg/den (3. trimestr) | 60 µg/den |
| Laktace | 85 µg/den | 35 µg/den (0–6 měs. postpartum), 42 µg/den (7–12 měs.) | 75 µg/den |
| Děti / adolescenti | 7–11 měs. 15, 1–3 r. 15, 4–6 r. 20, 7–10 r. 30, 11–14 r. 50, 15–17 r. 65 µg/den | 0–6 měs. 6, 7–12 měs. 10, 1–3 r. 17, 4–6 r. 22, 7–9 r. 21, dívky 10–18 r. 26, chlapci 10–18 r. 32 µg/den | kompletní věkově rozlišená tabulka nepublikována |
| UL (horní bezpečná hranice) | 4–6 měs. 45, 7–11 měs. 55, 1–3 r. 70, 4–6 r. 95, 7–10 r. 130, 11–14 r. 180, 15–17 r. 230, dospělí/těhotné/kojící 255 µg/den (revize 2023) | provizorní UL 400 µg/den pro dospělé; pro děti, těhotné a kojící neuvedeno | uvádí 400 µg/den jako maximální tolerovatelnou dávku |
Rizikové skupiny
| Skupina | Mechanismus rizika |
|---|---|
| Obyvatelé oblastí s nízkým obsahem selenu v půdě | Obsah selenu v potravinách silně závisí na geochemii a krmivech. WHO uvádí, že stav zásobení selenem může být hraniční i v západní Evropě; česká data SZÚ řadí ČR mezi oblasti s tradičně nízkým obsahem selenu v půdě |
| Striktní vegetariáni a vegani v nízkoselenových regionech | NZIP výslovně upozorňuje na tuto skupinu – obsah selenu v rostlinných potravinách navíc výrazně kolísá podle kvality půdy |
| Pacienti s malabsorpcí nebo zvýšenými ztrátami | Idiopatické střevní záněty (IBD), cystická fibróza, syndrom krátkého střeva, selhání ledvin a chronická dialýza – ani zdánlivě dostatečný příjem ze stravy nemusí odpovídat dostatečnému stavu selenu v organismu |
| Těhotné a kojící ženy | Zvýšené nároky na homeostázu selenu; NZIP upozorňuje, že deficit v graviditě může souviset s nižší porodní hmotností a u matky s preeklampsií či potratem – nejde však o důvod k rutinní vysokodávkové suplementaci |
| Lidé s HIV infekcí | NIH ODS uvádí souvislost nízkých koncentrací selenu s těžším průběhem onemocnění a horší prognózou; intervenční studie však neprokázaly jednoznačný přínos suplementace napříč populacemi |
Interakce s léky a látkami
| Interakce | Mechanismus | Klinický význam |
|---|---|---|
| Antikoagulancia / antiagregancia (vč. warfarinu, DOAC) | Možný aditivní vliv na krvácivost; důkazní jistota je nízká, často hodnocená jako teoretická nebo s nízkou jistotou | U pacientů na antikoagulační/antiagregační léčbě je rozumná opatrnost zejména při vyšších dávkách doplňků – nejde o absolutní kontraindikaci, spíše o důvod k přehodnocení medikace a suplementace |
| Chemoterapie, zejména cisplatina | Cisplatina může snižovat stav selenu v organismu; studie ohledně tlumení toxicity suplementací jsou nejednoznačné | Během aktivní onkologické léčby není vhodné zahajovat suplementaci vyššími dávkami selenu bez individuálního posouzení – rozhodnutí má být onkologicky koordinované |
| Statiny a niacin | V literatuře a regulačních přehledech zmiňována možná interakce, důkazní jistota je ale slabá | Nejde o absolutní kontraindikaci; důkazní základna pouze odůvodňuje zvýšenou opatrnost, že kombinace více doplňků s antioxidanty nemusí být metabolicky neutrální |
| Těžké kovy (Hg, Cd, As, Pb) | Selen může tvořit biologicky méně reaktivní komplexy a modifikovat jejich toxicitu – jde především o toxikologickou souvislost, nikoli o klasickou lékovou interakci | Tato interakce neospravedlňuje samoléčbu vysokými dávkami; u expozice těžkým kovům je prioritou odstranění zdroje a odborné vedení |