Bor je stopový prvek, který přijímáme především ze stravy. Mezi nejbohatší zdroje patří ovoce, zelenina, luštěniny a ořechy. V organismu se podílí na metabolismu vápníku, hořčíku a vitaminu D, a tím nepřímo ovlivňuje zdraví kostí a kloubů. Průměrný příjem ze stravy v evropské populaci se pohybuje kolem 1–3 mg denně.
Výzkum boru jako doplňku stravy zatím poskytuje omezené množství klinických dat. Velká část poznatků pochází z epidemiologických studií nebo studií na zvířatech. EFSA pro bor nestanovil doporučenou denní dávku. Bezpečný horní limit pro dospělé určil na 10 mg/den (odpovídá 0,16 mg/kg tělesné hmotnosti). Pro tvrzení, že suplementace boru zvyšuje testosteron, zatím nejsou dostatečné klinické důkazy.
Co bor v těle dělá
🦴
Kosti a metabolismus minerálů
Bor ovlivňuje metabolismus vápníku, hořčíku a fosforu, které jsou klíčové pro hustotu kostí. Epidemiologické studie spojují nízký příjem boru ze stravy s horší kvalitou kostí. Suplementační studie jsou zatím malé.
🔗
Klouby a artritida
Některé studie naznačují, že bor může mít protizánětlivý účinek u artritidy. Geografické studie ukazují nižší výskyt artritidy v oblastech s vyšším obsahem boru v půdě. Přímých klinických studií je však zatím málo.
🧠
Kognitivní funkce
Menší studie naznačují, že dostatečný příjem boru může přispívat k lepšímu soustředění a koordinaci. Data jsou zatím předběžná a neumožňují vyvozovat jednoznačné závěry.
Kdy lze o boru uvažovat
- Lidem s nízkým příjmem ovoce, zeleniny a luštěnin, kteří nemusí ze stravy přijímat dostatek boru
- Lidem, kteří chtějí doplnit péči o zdraví kostí vedle dostatečného příjmu vápníku, hořčíku a vitaminu D
- Osobám s kloubními potížemi jako doplňkový prvek k hlavní léčbě
Typické doplňkové dávky boru jsou 3–6 mg/den a zůstávají výrazně pod bezpečnostním limitem EFSA 10 mg/den. Vyšší dávkování bez odborného dohledu není vhodné.
Přirozené zdroje a doplňky
📋
Dávkování v bezpečném rozmezí
Typické suplementační dávky se pohybují v rozmezí 3–6 mg/den. Horní limit EFSA pro dospělé je 10 mg/den. Vyšší dávky mohou být reprodukčně toxické při dlouhodobém užívání.
🔬
Forma boru
Boritan sodný a fruktobor (glycin-borát) jsou nejčastěji používané formy. Obě jsou dobře vstřebatelné. Fruktobor je organická forma se srovnatelnou biologickou dostupností.
✅
Kombinace s dalšími minerály
Bor se podílí na metabolismu vápníku, hořčíku a vitaminu D, které jsou důležité pro zdraví kostí.
Klíčové sdělení: Bor je stopový prvek, který se podílí na metabolismu minerálů souvisejících se zdravím kostí. Klinické důkazy pro rutinní suplementaci u zdravých dospělých jsou zatím omezené. Dostatečně podložené nejsou ani tvrzení o zvyšování testosteronu.
Upozornění a bezpečnost: EFSA stanovil bezpečný horní limit pro dospělé na 10 mg boru denně. Vyšší dávky mohou vykazovat reprodukční toxicitu; ve zvířecích studiích způsobovaly poruchy plodnosti. Nedoporučuje se v těhotenství a při plánování těhotenství bez konzultace s lékařem. Při onemocnění ledvin je vhodné užívání boru konzultovat s lékařem, protože se vylučuje ledvinami. Nepřijímejte bor z průmyslových chemikálií ani z kyseliny borité určené pro technické účely.
Klinické shrnutí: Bor je stopový prvek přítomný zejména v ovoci, zelenině a ořeších. Jeho jednoznačná biologická funkce u člověka nebyla prokázána. Není klasifikován jako esenciální živina a neexistuje pro něj doporučená denní dávka (RDA/AI). Chemicky vytváří reverzibilní estery s cis-diolovými skupinami molekul, čímž může ovlivňovat enzymy závislé na NAD⁺/NADP⁺ a metabolismus steroidních hormonů a vitaminu D. Tyto mechanismy však představují mechanistické hypotézy, nikoli prokázaná klinická fakta. Dostupné RCT jsou malé a jejich vypovídací hodnota je omezená: jedna studie s fruktoborátem vápenatým (2018) naznačila zmírnění obtíží kolene, jiná studie (2025) neprokázala přínos při urolitiáze. Horní limit (UL) dle EFSA činí 10 mg/den pro dospělé včetně těhotných; americký IOM stanovil UL 20 mg/den. Pro suplementaci boru při osteoporóze, zánětech nebo hormonální regulaci chybějí dostatečné klinické důkazy.
1. Biochemický mechanismus
Bor je přijímán převážně jako kyselina boritá (H₃BO₃) nebo cukerné borátové estery (fruktoboráty, manitoboráty). Střevní absorpce je vysoká (~85–90 %), pravděpodobně pasivní difúzí. Vylučování probíhá převážně močí; malé množství se ukládá v kostech, nehtech a vlasech. Tvrzení o „nulové akumulaci" je proto nepřesné.
Základní biologická funkce u člověka nebyla jednoznačně prokázána. Bor není klasifikován jako esenciální živina; žádná specifická enzymatická reakce, pro niž by byl nezbytným kofaktorem in vivo u člověka, nebyla identifikována.
| Navrhovaný mechanismus | Důkazní základna | Klinická relevance |
|---|
| Vazba na cis-diolové skupiny (cukry, ribonukleotidy) – reverzibilní borátové estery |
Chemicky prokázáno |
Mechanistická hypotéza; klinický dopad u člověka neurčen |
| Modulace enzymů závislých na NAD⁺/NADP⁺ |
In vitro, hypotéza |
U člověka neprokázáno |
| Inhibice CYP24A1 → zpomalení degradace kalcitriolu |
Navrženo v přehledových pracích; přímý klinický důkaz chybí |
Možné vysvětlení dílčích pozorování; nelze doporučovat úpravu dávek vitaminu D |
| Modulace pohlavních hormonů (estradiol, testosteron, SHBG) |
Malé studie (n=8–12), nekonzistentní výsledky; RCT u kulturistů (n=19) žádný efekt neprokázala |
Klinicky nevýznamné; tvrzení o léčbě andropauzy nebo zesílení HRT je nepodložené |
| Kostní metabolismus: ovlivnění osteoblastů a osteoklastů |
Zvířecí modely, malé metabolické studie |
U lidí neprokázáno snížení počtu zlomenin ani léčba osteoporózy |
| Aktivace PERK–eIF2α–Nrf2 → antioxidační geny (HO-1, GST) |
Experimentální buněčné studie |
Klinický dopad u člověka neprokázán |
| Protizánětlivý účinek: snížení CRP, IL-6 a TNF-α |
Malé krátkodobé studie (7–90 dní) |
Předběžné; nestačí k obecnému klinickému doporučení |
Přijatý bor (kyselina boritá / fruktoboráty)
│
▼ absorpce ~85–90 % (pasivní difúze)
│
├──► Krev / tkáně
│ │
│ ├──► Vazba na cis-dioly (cukry, ribonukleotidy, NAD⁺?)
│ │ → možná modulace enzymatické aktivity [hypotéza]
│ │
│ ├──► Možná inhibice CYP24A1
│ │ → delší poločas kalcitriolu? [hypotéza; klinicky neprokázáno]
│ │
│ └──► Modulace estrogenů / testosteronu / SHBG
│ → nekonzistentní klinická data
│
▼
Vylučování: ~85–90 % močí; malé množství v kostech, nehtech, vlasech
Schéma znázorňuje navrhované cesty; ne všechny byly u člověka klinicky ověřeny.
2. Klinické studie (RCT)
Kvalitních RCT zaměřených na bor je velmi málo. Většina studií je malá, krátkodobá nebo financovaná výrobcem testovaného přípravku. Metaanalýza za posledních 10 let nebyla identifikována.
| Studie | Design | Výsledek | Limitace |
|---|
Pietrzkowski et al. (2018)
DOI: 10.14283/jarcp.2018.7 |
90denní RCT, n≈120; fruktoborát vápenatý 108 mg 2× denně vs. 216 mg 1× denně vs. placebo; zařazeni pacienti se subjektivně hlášenými obtížemi kolene (>4 týdny); diagnóza osteoartrózy nebyla podmínkou |
Obě aktivní skupiny vykázaly lepší skóre WOMAC a McGillova dotazníku vs. placebo; bez rozdílu mezi dávkovacími schématy RCT |
Průmyslové financování (FutureCeuticals – výrobce přípravku); subjektivní zařazovací kritéria; omezená možnost zobecnění výsledků na pacienty s diagnostikovanou OA |
Vousoughi et al. (2025)
DOI: 10.1002/fsn3.70777 |
8týdenní RCT, n=60; kyselina boritá vs. boron citrát vs. placebo (vše 10 mg sloučeniny/den); pacienti s urolitiázou (20–65 let) |
Žádný statisticky významný rozdíl v počtu ani velikosti kamenů vs. placebo RCT |
Dávka 10 mg = hmotnost sloučeniny, ne elementárního boru; krátké trvání; negativní výsledek |
Starší kontrolované pokusy: Nielsen et al. (1987, n=12), Naghii & Samman (1996), Ferrando & Green (1993, n=19) zkoumaly kostní metabolismus, hormony a výkonnost. Tyto studie zahrnovaly n=8–19 účastníků, trvaly 7 dní až 6 týdnů a měly metodologická omezení. Poskytují podněty pro další výzkum, nikoli dostatečné klinické důkazy.
3. Referenční příjmy a horní limity
Pro bor neexistuje RDA (doporučená denní dávka) ani AI (adekvátní příjem). UL je bezpečnostní hranice, nikoli cílový ani doporučený příjem. Doporučení suplementovat 3–6 mg nebo „blížit se" 10 mg denně nemá vědecký základ.
| Organizace | Skupina | Hodnota | Typ hodnoty |
|---|
| EFSA (2004) | Dospělí ≥18 let vč. těhotných a kojících | 10 mg/den | UL – horní hranice celkového příjmu (potrava + doplňky) |
| EFSA (2004) | 15–17 let | 9 mg/den | UL |
| IOM – USA (2001) | Dospělí ≥19 let vč. těhotných a kojících | 20 mg/den | UL – vyšší hodnota z odlišného bezpečnostního modelu |
| WHO (1996) | Dospělí | 1–13 mg/den | Přijatelné bezpečné rozmezí (acceptable safe range); nejde o doporučení k suplementaci |
| Žádná organizace | – | RDA / AI: nestanoveno | Esencialita u člověka neprokázána |
Typický dietní příjem dospělých v USA a Evropě se pohybuje přibližně kolem 1–1,5 mg/den. BfR doporučuje pro obsah boru v doplňku maximálně 0,5 mg denně. Tato hodnota se vztahuje k množství v přípravku, nikoli k celkovému příjmu, a není srovnatelná s UL.
Terminologické upozornění: UL není doporučená dávka. Vyšší příjem blížící se UL 10 mg/den nemá doložený vyšší klinický přínos oproti běžnému příjmu z pestré stravy. Pro zdravou populaci je dostačující přirozená pestrá rostlinná strava.
4. Skupiny s potenciálně nižším příjmem boru
Upozornění: Klinicky definovaný nedostatek boru u člověka nebyl stanoven. Příznaky deficitu nejsou uznány, neexistuje biomarker ani diagnostické kritérium. Níže uvedené skupiny mohou mít nižší dietní příjem, což však samo o sobě neznamená klinicky relevantní deficit.
| Skupina | Důvod nižšího příjmu | Klinická relevance |
|---|
| Osoby s velmi nízkým příjmem rostlinné stravy |
Bor je přítomen zejména v ovoci, luštěninách, ořeších, zelenině |
Nižší expozice; klinické důsledky neprokázány |
| Obyvatelé oblastí s vyčerpanými písčitými půdami |
Nižší obsah boru v půdě → nižší obsah v rostlinách |
Ekologická asociace s výskytem artritidy (nízká důkazní síla; nelze vyvozovat příčinnost) |
| Postmenopauzální ženy |
Nejlépe prostudovaná skupina v metabolických pokusech (kostní a hormonální metabolismus) |
Nejde o uznanou rizikovou skupinu deficitu boru; nejsou doporučení k rutinní suplementaci |
Mezi rizikové skupiny se v některých pramenech řadí sportovci, pacienti se zánětlivými či neurologickými onemocněními a osoby s renální insuficiencí. NIH ani EFSA je však jako rizikové skupiny nedostatku boru neuvádějí a tato tvrzení nemají oporu ve vědeckém konsenzu.
5. Interakce
Dle NIH nejsou pro bor popsány žádné klinicky relevantní lékové interakce. Níže uvedené metabolické souvislosti jsou mechanistické hypotézy nebo výsledky malých studií.
| Kombinace | Navrhovaný mechanismus | Klinický status |
|---|
| Bor + vápník / hořčík |
Nielsen 1987 (n=12): při extrémně nízkém příjmu boru (<0,25 mg/den) suplementace snížila renální ztráty Ca a Mg |
Výsledek jednoho pokusu v podmínkách experimentálně navozeného deficitu; u běžně se stravující populace neprokázáno |
| Bor + vitamin D |
Hypotéza: inhibice CYP24A1 → delší poločas kalcitriolu → zesílení účinku suplementace vitaminem D |
Klinická interakce neprokázána; NIH neuvádí; nelze doporučit úpravu dávky vitaminu D |
| Bor + pohlavní hormony (estrogeny, testosteron, HRT) |
Malé studie (n=8–12): změny volného estradiolu, testosteronu, SHBG |
Nekonzistentní (RCT u kulturistů žádný efekt); tvrzení o synergii s HRT nebo léčbě hypogonadismu jsou spekulativní |
| Bor + NSAID / kortikosteroidy / diuretika / bisfosfonáty |
Žádná přímá klinická studie |
Interakce neprokázány; spekulace o synergii nebo kompenzaci jsou hypotetické |
| Bor + fruktóza / mannitol (vstřebávání) |
Cukerné borátové estery: hypotéza o možné vyšší absorpci |
NIH: srovnávací data biologické dostupnosti nejsou k dispozici; specifická doporučení ke konzumaci sacharidů kvůli boru nejsou opodstatněná |
6. Bezpečnost a toxicita
| Parametr | Hodnota / poznámka |
|---|
| UL – dospělí (EFSA) | 10 mg/den celkového příjmu (potrava + doplňky) |
| UL – dospělí (IOM, USA) | 20 mg/den |
| Těhotenství / kojení (EFSA) | UL 10 mg/den; přínos suplementace nebyl prokázán; přirozený dietní příjem je dostačující |
| Kojenci | UL není stanoven; zdrojem má být mléko, kojenecká výživa a potraviny, nikoli doplňky boru |
| Eliminace | Převážně mocí (~85–90 %); malé množství v kostech, nehtech a vlasech; určitou míru akumulace proto nelze vyloučit |
| Akutní toxicita (dospělí) | Příznaky při extrémním příjmu (náhodné požití kyseliny borité/boraxu); letální dávka odhadována okolo 15 000–20 000 mg |
Příznaky toxicity (akutní otrava nebo chronicky nadměrný příjem)
| Systém | Projevy |
|---|
| Gastrointestinální | Nevolnost, zvracení, průjem, bolesti břicha |
| Kožní | Dermatitida, erytém, alopecie (při chronické expozici) |
| Nervový systém | Závrať, únava, křeče (při akutní otravě) |
| Renální | Poškození ledvin při extrémní expozici |
Bezpečnost v těhotenství a kojení: Suplementace boru v těhotenství není doporučována nad rámec přirozeného dietního příjmu. Zvířecí data ukazují reprodukční toxicitu při extrémních dávkách. UL EFSA 10 mg/den platí i pro těhotné a kojící. Jde o bezpečnostní horní hranici, nikoli o doporučení k suplementaci.
Závěr pro klinickou praxi: Bor je v rámci přirozeného dietního příjmu z rostlinné stravy bezpečný. Pro klinické indikace, jako jsou osteoporóza, kloubní obtíže, hormonální regulace nebo zánětlivé stavy, neexistují dostatečné důkazy: dostupné studie jsou malé, krátkodobé nebo průmyslově financované. Při zvažování suplementace by celkový příjem ze stravy a přípravku neměl překročit UL EFSA 10 mg/den; typický doplněk obsahuje ≤3 mg/den. Žádná synergická kombinace boru s vitaminem D, vápníkem, hořčíkem ani pohlavními hormony nebyla klinicky prokázána v míře opravňující k obecnému doporučení.